Dra J. Bělohlava - Podrobné mapy zemí Koruny české, 1 : 75 000, 1909 - 1914

Geograf a kartograf Josef Bělohlav (1882, Bavorov – 1935, Praha) vystudoval geografii na pražské univerzitě, kde krátce působil jako asistent Václava Švambery v geografickém ústavu. Většinu svého života byl ovšem nakladatelským redaktorem. Sám vydal vlastním nákladem ve spolupráci se svou ženou v Praze na Vinohradech např. Systematickou monografii měst, městeček a památných míst zemí Koruny české. Vlastivědný sborník s textem, mapami a fotografiemi (1910–1914). Velmi významné jsou ovšem jeho řady turistických průvodců spojených s mapami. Dra Bělohlava Podrobné mapy zemí Koruny české vydávalo od roku 1909 Topičovo nakladatelství, tiskla Unie. Průvodce, kterého si měl uživatel poskládat z jednotlivých postupně vydávaných sešitů, byl rozdělen na sekce. Klad listů neodpovídá mapě III. vojenského mapování, i když samotná mapa z ní vychází. Mezi rokem 1909–1914 vyšlo 53 sešitů. Edici rozplánovanou na 156 částí se tedy dokončit nepodařilo. Její vydávání přerušila I. světová válka.

Přehledka kladu listů. Kliknutím na list v přeheldce se dostanete na jeho detailní zobrazení.

Bělohlavovy Podrobné mapy představují jeden z významných edičních podniků, prostřednictvím kterých se renomovaná nakladatelství od přelomu 19. a 20. století obracela na širokou veřejnost. Šlo o původní práce vysoké odborné i grafické úrovně. Bělohlavovy Podrobné mapy, byly v samostatné podobě doporučovány „k vyvěšení do místností školních, obecnách, úředních, spolkových, nádražních atd.“ O jejich oblibě a rozšíření svědčí počty jednotlivých sešitů dochované v řadě mapových sbírek České republiky. Dosud těmto – z hlediska historiků a historickžch kartografů příliš mladým – mapám s doprovodným textem nebyla věnována pozornost. Vypovídat ovšem mohou nejen o zobrazené a popsané krajině a turistické infrastruktuře počátku 20. století, o úrovni kartografické produkce a dobového tisku své doby, ale i o nakladatelských strategiích v oblasti vydávání turistických průvodců a praktických map a v neposlední řadě o každodenním životě (značný prostor byl věnován reklamě).

Každý sešit sestával

• z příslušné sekce mapy 1:75 000 na zvláštním listu, v mapovém rámu o rozměrech 29 x 38 cm, doplněné mapovou legendou.
• z Mapy vzdáleností. Ty byly zapsány do zjednodušené mapy sídel a komunikací v příslušné oblasti a udány v kilometrech, přičemž na jeden kilometr se počítala ¼ hodiny.
• textové části: Průvodce statisticko-historického z pera Karla Kučery. Jednalo se o abecedně řazený přehled obcí z příslušné oblasti se stručnou charakteristikou, hlavními památkami a odkazem do mapy. Podstatnou orientační pomůcku představoval rejstřík, který se zdaleka neomezoval pouze na sídla.
• z kladu listů celého projektu.

Na základě studia v Mapové sbírce Historického ústavu Akademie věd ČR, Sbírce map a plánů Národního archivu a v soukromých sbírkách se podařilo shromáždit pravděpodobně všechny svazky, které byly vydány. Čtyřicet devět svazků pokrývá území Čech, zejména východních, středních a jižních a česko-moravské pomezí, pouze tři jsou výslovně moravské (Vysočina a okolí Brna) a jeden svazek byl věnován Luhačovicku. Zdigitalizovány byly ve Výzkumném ústavu geodetickém, topografickém a kartografickém ve Zdibech a jejich přehled zde předkládáme.

Text: Mgr. Eva Chodějovská, Ph. D.

Literatura:

• Aleš Zach, Slovník českých nakladatelství 1849-1949: www.slovnik-nakladatelstvi.cz/nakladatelstvi/josef-belohlav.html, cit. 5. 1. 2015; Heslo „Bělohlav, Josef“, in: Biografický slovník českých zemí, sv. 18, Praha 2005.
• Jiří Martínek, Geografové v českých zemích 1800-1945,Praha 2008, s. 44.