První vojenské mapování - Čechy, Morava a Slezsko, 1 : 28 800, 1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace)
Po prohrané sedmileté válce s Pruskem (1756 – 1763), kdy jednou z příčin byla i neznalost okolí bojišť, rozhodla císařovna Marie Terezie o vojenském mapování všech zemí monarchie. Jeho podkladem se stala Müllerova mapa (1716 – Morava, 1720 – Čechy), zvětšená do měřítka 1: 28 800. Měřítko bylo na tehdejší dobu zvoleno poměrně velké a díky tomu jsou tyto mapy velmi bohatým a detailním informačním zdrojem. Tehdejší vynikající mapová díla byla mapována v dvakrát až třikrát menších měřítcích (Cassiniho mapa Francie, 1 : 86 400, 1750 – 1793, Schmettauova mapa Pruska, 1 : 50 000, 1767 – 1787).
Důstojníci vojenské topografické služby projížděli krajinu na koni a mapovali metodou "a la vue", česky to zní méně vznešeně - "od oka", tj. pouhým pozorováním v terénu. Jeden důstojník za léto zmapoval až 350 km2. Před mapováním nebyla z finančních a časových důvodů vybudována síť přesně a astronomicky určených trigonometrických bodů. Proto pokusy o sestavení přehledné mapy monarchie, bez její kvalitní geometrické kostry, skončily neúspěšně. Kresba nešla jednoznačně napojit, bortila se, či překrývala.
Velká pozornost byla věnována komunikacím (rozlišeny podle sjízdnosti - císařské silnice aj.), řekám, potokům i umělým strouhám, využití půdy (orná půda, louky, pastviny atd.) i různým typům budov - kostely, mlýny. Díky barevnému rozlišení jednotlivých složek (mapy byly ručně kolorovány) je lze snadno identifikovat.
Současně s kresbou map vznikal vojensko-topografický popis území obsahující informace co v mapě nebyly - viz šířka a hloubka vodních toků, stav silnic a cest, zásobovací možností obcí, aj. Tento materiál jen pro území Čech sestává z 19 rukopisných svazků.
Na okraji každého listu je seznam obcí a kolonky pro doplnění počtu obyvatel, koní apod. Na některých listech tato čísla chybí, můžeme je však najít ve výše zmíněném vojensko-topografickém popise.
Čechy byly zmapovány v letech 1764 – 1767 a vzniklo tak 273 sekcí. Morava byla zmapována v letech 1764 – 1768 na celkem 126 sekcích. Slezsko bylo zkušebně zmapováno již v roce 1763 a bylo vyhotoveno 40 mapových sekcí, ale pro četné nedostatky byla provedena v roce 1780 rektifikace.
Význam I. vojenského mapování spočívá nejen v jeho podrobnosti, měřítku a téměř vyčerpávajícím písemném operátu, ale též v době jeho zhotovení. Zachycuje území Čech, Moravy a Slezska jako celek v době před nástupem průmyslové revoluce, v době největšího rozkvětu kulturní barokní krajiny a její nejvyšší diverzity.
Další literatura:
- František BOGUSZAK – Jan CÍSAŘ: Mapování a měření českých zemí od poloviny 18. století do počátku 20. století, Praha 1961
- http://oldmaps.geolab.cz – První vojenské mapování
- Šimůnek Robert, Antoš Filip, Havrlant Jan : Třeboňsko na I. vojenském mapování , Historická geografie vol.40, 2 (2014), p. 153-204 [2014]